Archiv pro rubriku: Daniel Jan

Dáda je v pořádku

Dnes nám spadl velký kámen ze srdce. Dáda byl od úterý do dneška s maminkou v Dětské nemocnici v Brně na dlouho plánovaných kontrolních vyšetřeních, především CT pravého středního ucha. I když se, poté co doběhla rekonvalescence, subjektivně jevil zcela v pořádku, přece jen jsme měli určité obavy, aby kontrolní vyšetření neodhalilo nějaký problém. Všechny nálezy jsou naštěstí ve fyziologické normě / odpovídající provedeným zásahům. Zatím jsme nechali odložit lékaři požadované kontrolní vyšetření sluchu (u takto malých dětí se rovněž provádí v narkóze), a Dádu ještě asi za tři týdny čeká drobný zákrok, operace hydrokély. Jsme velice vděční lékařům Dětské nemocnice v Brně, že vše takto dopadlo – MUDr. Elišce Žarošské, MUDr. Evě Brichtové, prim. Jiřímu Ventrubovi, prof. Ivo Šlapákovi, MUDr. Petru Dominikovi, a děkujeme sestrám na JIP52 a KDAR.

Blbej podzim 2008 – doktorská

Po dlouhé době se ozýváme z Kozlova. Na podzim na to nebyl ani čas, ani nálada.

Od léta jsme čekali miminko, ale u plodu zjistili trisomii 21. chromozómu (Downův syndrom), my jsme se rozhodli pro předčasné ukončení těhotenství, a absolvovali jsme ho v polovině října ve 20. týdnu.

Ještě jsme se z toho ani nevzpamatovali, a Dáda dostal něco, co jsme považovali za virózu. Ale po týdnu normálního průběhu začal opakovaně zvracet, a po dvou dnech (9. 11.) jsme byli hospitalizováni na dětské JIP v Jihlavě. Bylo to diagnostikováno jako kmenová encefalitida (nastoupila paréza lícního nervu) a léčeno jako herpesvirová encefalitida. 18. 11. jsme byli propuštěni z nemocnice, ale již v sobotu 22. 11. Dáda zvracel znovu, a v úterý 25. 11. jsme byli zpět na dětské JIP v Jihlavě. Po nástupu šilhání (postižení okohybného nervu) a nálezu městnání na očním pozadí ve čtvrtek 27. 11. jsme byli okamžitě přeloženi do Dětské nemocnice v Brně na Černých polích. Propuštěni jsme byli až den před Štědrým dnem, potom, co Dáda absolvoval nespočet vyšetření a 4 operace, celkem asi 13 narkóz a 4 dny v umělém spánku. Byla u něj diagnostikována nitrolební hypertenze a falešně diagnostikován tumor v oblasti středního ucha (pyramid). Konečná diagnóza zněla „hyporesorpční nitrolební hypertenze nejasného původu“. Jsme přesvědčeni, že příčinou byla virová encefalitida, a to zřejmě cytomegalovirová (CMV byl jako jediný zachycen laboratorním testováním). Řešena byla ventrikuloperitoneálním shuntem.

Vánoce u nás proběhly v klidovém režimu, a nyní se Dáda zase má k světu.

Pár vypečených fotek z plavání

2008–06–19 V Orce pod vodou ©Orca

Obrázek funguje jako odkaz do galerie s pár fotkami z konce Dádova třetího kurzu v Orce v polovině června. Teď, pokud je teplo, jsme několikrát byli na koupališti v Lukách nad Jihlavou. I když je tam voda ve srovnání s vyhřívaným bazénem v Orce ledová, Dádovi se tam strašně líbilo. Plaval ve velkém bazénu s páskem a kroužky na pažích. A jindy se zase čvachtá doma na zahrádce v bazénku, i když to není tak úplně ono (ale oproti tomu na fotkách má už teď bazén větší). Od září budeme zase chodit do kurzu v Orce.

Lenošivý víkend se strejdou Márou a tetou Alčou (I)

kaktusy

Při návštěvě v Jihlavě minulý víkend (byli jsme spolu také v ZOO) nás švagr – tedy můj – Mára pozval na tento víkend do Moravské Nové Vsi. Byl to Danečkův první delší výlet se spaním mimo domov. Bylo to moc letní a příjemné, alespoň pro mě a Lenku, těžko soudit, co si o tom myslel Daneček a psi, ale vypadali všichni docela spokojeně.

Vyjeli jsme v pátek večer. Přišel jsem z práce později, než jsem plánoval, ale tím jsme se alespoň vyhnuli té největší výhni, která byla přes den. Sbalili jsme si věci na víkend (pro sebe, Danečka a psy), naložil jsem je do auta, a okolo půl osmé jsme vyjeli směrem na jižní Moravu. Po dálnici je to chvilka cesty, zvlášť s dobrou muzikou v autě, a ani nestojí za to ji zmiňovat. Po příjezdu jsme nejdříve vykoupali Danečka, protože okolo deváté už bylo po jeho obvyklé hodině, a zatímco ho maminka kojila a dávala spát, já jsem obstaral pejsky a vybalil věci. Pak jsme chvilku povídali, ale to už se dost připozdilo a po horkém dni jsme byli unavení, nehledě na to, že maminka i jinak chodí s kloučkem spát docela brzy. Alče nebylo ještě dobře, a tak spíše ležela a kurýrovala se. Jako správní hostitelé nás Mára s Alčou nechali spát na svém lůžku, zatímco sami spali ve spacákách, a Alču jsem v této situaci litoval.

Ráno Mára přišel s plánem vyrazit do Brna na výstavu kaktusů, s tím, že potom bychom se případně ještě podívali po nákupech do Avionu nebo Olympie. Vyjeli jsme nakonec až někdy před polednem. Zamířili jsme rovnou do Bystrce na výstavu, kterou pořádá klub Astrophytum Brno. Výstavu v sobotu právě zahájili, a potrvá do neděle 3. června. Výstava je nádherná (pár fotek zde), a v sobotu tam měli slušný výběr semenáčků i větších kaktusů ke koupi za lidové ceny. Mára tomu nějak podlehl a nakoupil jich snad čtyřicet. My jsme se – s vědomím velmi omezeného prostoru na parapetech v bytě – mírnili, já jsem si vybral jen dva kaktusy, žena pak výběr doplnila na asi dvanáct kousků kaktusů a sukulentů. Ve skleníku bylo pochopitelně ještě mnohem větší parno, než venku, a tak jsme se nakonec – hlavně kvůli Danečkovi – nemohli déle zdržet.

Rozhodnutí bylo jasné – na nakupování ani jiné atrakce jsme už neměli náladu, tak Lenka jen dokoupila suroviny k přípravě jídla, a vyrazili jsme zpátky. Ještě že jsme jeli Márovým klimatizovaným autem, jinak bychom asi Danečka přehřáli. Zpátky v Moravské Nové Vsi jsme ho osprchovali, posvačili jsme, Lenka připravila jídlo na později, a šli s Danečkem spát. Mára se mi pochlubil kaktusy, které měl již předtím (určitě přes 100 kousků), a zařadil do sbírky nové přírůstky. Pak jsme lenošili, já jsem měl dobrý úmysl se něco naučit – jsem stále pozadu, ale nepovedlo se.

Alče se udělalo přes den daleko lépe, a tak vstala. Po tom, co jsme povečeřeli, jsme se společně prošli s Danečkem v kočáru koupat do bývalé štěrkovny dole pod vesnicí. Cestou jsme si povídali historky o tom, jak se Mára seznámil s Alčou a jak jsme se seznámili my dva. Když jsme přišli ke štěrkovně, zjistili jsme, že voda kvete a vypadá dost odpudivě, a ani přístup do ní nevypadal nijak lákavě. Nakonec se koupal jen Mára a pejsci, ale ti nedobrovolně, neboť do vody sklouzli s břehu. Pak jsme vyšli zpět. Již se připozdilo, cestou zpět se setmělo a zdálo se, že přijde bouřka. Vykoupali jsme a uložili Danečka, a pak pejsky. Pak jsme se konečně dostali k vychlazenému pivu a ke hraní karet, ale už bylo pozdě, a tak jsme brzy jsme odpadli a šli spát.